Dělám na blogu nějaký úklid, opravy, úpravy... ano, pořád😉. Byl jsem k tomu donucen, protože jsem našel drobné či větší chyby týkající se hlavně adresy (informace o dění najdete v článcích o změnách, zatím jen v polštině).
Během těch úprav a oprav jsem mimo jiné narazil na články, které jsou v seznamu obsahu označeny jako Toni napsal ze série: Toulky po horách, a uvědomil jsem si, že neexistuje žádný konkrétní příspěvek o tom, kde se vlastně vzala moje láska k horám? Zmínil jsem to na více místech, ale myslím, že by nebylo na škodu to vše v jednom😉.
Touto vášní mě nakazil Aloiz.
Tento pán byl mým praktickým učitelem spolu s dalším Florkem na odborném učilišti. Bylo to ve 2. třídě, kdy navrhl, abychom s kolegou jeli takzvaně na služební cestu. Náš obrovský závod mělo dovolenkové středisko ve Wisle Głębce, hned vedle(pod) vlakovým nádražím a jako každý rok před dovolenkovou sezonou byly potřeba drobné opravy a renovace. Jeli jsme tam na 2 týdny a většinou jsme pracovali 8 hodin a zbytek hodin jsme využívali na výlety do hor. Už si nevzpomínám, jak jsme sladili pracovní dobu s těmi delšími horskými výlety. Věřte nebo ne, nebyli jsme žádní flákači😉 takže jsme určitě chodili o víkendu nebo po práci. Staré fotky mi trochu pomohly v paměti. Na jednom z nich je poznámka.
Správně jsem si myslel, že to bylo v roce 1988! Připomnělo mi to, že mě tyto hory natolik uchvátily, že jsem využil možnosti strávit dovolenou ve Wisle v našem firemním středisku.
Stejný učitel, který mi vštípil svědomitost při práci, naučil mě základů turistiky. Možná se budete smát, ale pro chlapce z města to nebylo úplná samozřejmost. Z těchto základů můžu vyjmenovat:
- Vždy pozdrav turisty, které potkáš.
- Odpočívej ve stoje. Sedneš - nevstaneš.
- Nenos na horách sluneční brýle, abys lépe viděl jejich krásu.
Určitě toho bylo víc, ale zopakuji: Bylo to dávno🙂.
Později jsem z různých důvodů neměl moc často možnost zdolávat vrcholy, hlavně proto, že do Wisly jsem tehdy měl 80 km. Pamatuji si, že jsem obvykle jezdil vlakem, který byl vzhledem k mému zaměstnání v těch dobrých časech zdarma. Málokdy jsem chodil s někým. Jak jsem jíž zmínil, bylo to dávno, takže si to nepamatuji, ale pamatuji si jako by to bylo dneska, že jsem trasy zdolával v polovičním čase uvedeným na směrových značkách. No šílenec!😂.
Ale byly i doby, kdy jsem měl skvělou partu a kromě jiného dovádění v mládí jsme jezdili na hory. Jednoho dne, po nějakém vydařeném výletu, mě moje láska k horám "přiměla" k prohlášení a řekl jsem babičce:
- Musím si najít ženu z hor! - Jak víte, našel jsem a hory mám na dosah nohou😍.
To ale není vše! Jak možná víte, na první rande do České republiky jsem šel přes hory prošel, a tne že nejkratší cestou. Na okolo!
Tak takhle ve zkratce vypadá příběh mé lásky k horám. Myslel jsem si, že to ve svých příspěvcích zmiňuji častěji, ale buď vyhledávač nefunguje správně, nebo se mi to jen zdálo😊. Pokud si na něco vzpomenu, doplním😉.
0 Komentarze
Twój komentarz jest dla mnie bardzo ważny. Dziękuję.