...néé, kecám😂, ale je fakt, že patří to k těm nejpříjemnějším zážitkům v mém horském životě😍.
Nějakých 65 km, a hodinka jízdy, co horoPrius hravě zvládá, a já samozřejmě taky🤭. Nějak před 10h jsem dorazil na parkoviště u kostela. Vzhledem k přeplněnému parkovišti u Skiareálu skvělá volba, protože lyžaři o něm asi nevědí, a bylo skoro prázdné🤩. Odsud po zelené turistické značce jsem začal více než 4km asfaltový úsek dnešní trasy, kde na prvních kilometrech trasy mě doprovázely samé lepší vůně.
Jak víte rád vždy fotím veškeré rozcestníky a ukazatele🤩. V tom případě název nejspíš od potoka Čurabka, který stéká z hory.
Nevím kde začíná ten potok, ale vsadím se, že jméno Smradlava získal až potom co do něj tady začal vtékat ten pramen🤣.
Začátek doposud relativně schůdný, asi v 15-20cm sněhu, ale žádná velká dřina, pár zvířecích stop (žádné lidské), a někdy to tady trochu klouzalo. Čím blíž k vrcholu (pouze necelých 400 metrů) už ani stopa, postupně jsem viděl do čeho jdu, ale co by to byl za výšlap, kdyby nebylo trochu dobrodružství, že?🤭.
Začalo pořádné stoupání, ale výhodou hlubokého sněhu, který nebyl příliš mokrý, jsem si vytvářel opěrné body.
Asi po 100 metrech přišla první krize😰😐, koukám na apku: ještě 250 metrů! To dam, uklidním tep a dam to💪. Jo jo, párkrát tep mi řekl: Blbečku, chceš aby to byl tvůj poslední vrchol?!
Dobráá nóó, počkám. Odpočinu si déle.
Těch odpočinku a přemlouvání tepu, aby se uklidnil byl nespočet, a když jsem byl už jen 100 metrů od vrcholu tak jsem sebral zbytek sil a vylezl až na samotný vrchol. Mohl jsem pípnout z 50 metrů, ale dohoda zněla, že nahoře si vážně udělám delší chvilku pro klid na hrudí.
No jo, nevýhoda výšlapů o samotě, kdy nikdo ti neřekne: Kašleme na to. Holt mám opravdu málo rozumu, a příliš velké odhodlání🤭, ale přece jen si myslím, že to přežiju, a hlavní je, že vrchol🏔️Hukvaldek (691 m) dobytý💪🤩.
Bibi vždy jde se mnou abych nechodil sám😍. Sněhu tady bylo opravdu hodně.
Přece jen se našla výhoda😀: Když jdeš ve sněhu nemusíš koukat do mapy abys našel cestu zpět🤩. Z kopce už to pro tep nebylo nějak náročné, ale v hlubokém sněhu jsem teď akorát musel fakt dávat pozor abych nebyl dříve dole než bych chtěl.
Šťastně jsem se vrátil na cestu s velikými kolejemi od traktoru, na které jsem před chvíli zahlédl nějakého běžce, a pokud zahlédl on mě tak určitě nechápal odkud jdu😂.
Další na řadě by měla být Ježula (760 m), a celou dobu, když jsem se postupně přibližoval jsem bojoval s myšlenkami, ale přesto pořád pokračoval dál. Na rozcestí, jsem nějak příliš důvěřoval své paměti, a po asi 200 metrech, u značky zákaz vstupu kvůli těžbě dřeva jsem zjistil, že jdu špatně. Ne, že bych se bal porušit zákaz, obzvlášť, že neočekávám v tomto počasí nějaké dělníky, jenže pořád jsem byl rozhodnutý, že jdu na Ježuli💪. Zvrat v myšlení přišel na rozcestí, kde jsem si spletl ten směr, a tady jsem se rozhodl, že jdu zpět odkud jsem přišel. Není to tak daleko, a přece jen jsem si uvědomil, že pokud cesta k vrcholu nebude schůdná, tak návrat bude o dost delší. Přece jen občas se najde v té mé hlavě špetka zdravého rozumu☺️.
Vrátil jsem se do Údolí Velké Smradlavý k modré stezce (tam kde se setkávají se zelenou), která by mě měla bez problému dovést k dalšímu vrcholu, a pak u turistického přístřešku Kavalčanky jsem se dneska podruhé setkal se stejnou neznámou ženou, kterou jsem dříve potkal když jsem šel směrem k vrcholu Hukvaldek.
Teď u přístřešku a zamrzlého rybníčku se všimla se Bibi a její Horobraní nášivky, a zeptala se jestli jsem byl úspěšný😀. Nóó, ona je totiž taky Horobraníčka, a u toho vstupu do lesa byla o dost dříve než já, ale když viděla, že na vrchol to jednoduché nebude, tak se vrátila. To mi tohle nemohla říct, když jsme se potkali poprvé?😀
Já mám času dost, cesta není nějak náročná tak jdu dál, a asi po půl kilometru jsem si všiml vyšlapané pěšinky.
Opět boj v myšlenkách: Jen 1,2 km k vrcholu🤔... néé, vzdal jsem to jednou, nebudu už více vymýšlet😀. Eventuálně když dojdu na Hraniční rozcestí Hluchanka, tak si ho vykompenzuji tím, že zajdu na Polianky (881 m), ale! jen v případě, že to nebude víc než 500 metrů... nóó dobrá, 600😂.
Co myslíte kolik bylo?
Je to sice něco málo přes 700, ale vlastně taky žádná jistota, že povede tam vyšlapaná cesta, když vrchol leží mimo turistickou stezku, a i když mívám někdy trošku ty nezodpovědné nápady, tak na druhou stranu když jednou něco řeknu tak to platí🤭.
Dole jsem se setkal s dříve zmíněnou neznámou - známou u kafíčka, milé jsme si popovídali, a tímto můžu zakončit svůj velmi náročný den, ale přece jen s krásným výsledkem:
4 vrcholy, z čeho 2 se mi připsaly do dlouhodobé výzvy Hraničář 2021, co mi aktuálně dělá 41/50🥰. Abych toho štěstí měl ještě více tak 3 ze 4 se připsalo do Tajenky, a pořád držím nulový počet nevyužitých písmen oproti 14 použitým během 4 letošních výšlapů bez toho abych cíleně tyto písmena plánoval🤩.
Cesta domu nebyla tak rychlá jako ráno. Hustá mlha mi po dálnici z Frýdku Místku dovolila max 110km/h. Není to na videu moc vidět, ale když se podíváte jak rychlé v té mlze mizely světla tak to opravdu bylo dost i na mě.
Blíž k Třinci to bylo ještě hustší. Rychlost max. 90 a místy pod 70km/k, a sjezdem z obchvatu jsem to vzdal a radši to vzal přes město. Sice nic jsem se později nedozvěděl, ale tak nějak jsem v kostech cítil nějaký průšvih.
Včera jsem prohlásil, že příští víkend nikam nejdu, ale noc byla klidná, přežil jsem🤭, tak kdoví co mě zase napadne za týden, a snad se někde potkáme. Pokud také máte rádi setkání s jinými Horobraníky sledujte na webu Horobraní záložku Události a třeba to někdy vyjde.
Díky, že jste to přečetli celé a budu velice rád, když necháte nějakou reakcí nebo komentář🤩.
Všem přeji ať vám to šlape, ale pamatujte: s rozumem😀... jóó, já vím, že kdo má Horobraní tak s tím rozumem bývá různě😂.
){kind=link}
0 Komentarze
Twój komentarz jest dla mnie bardzo ważny. Dziękuję.