Další příběh o tom, jak hory sbližují lidí🤩 a o tom, že už po několikáté jsem se zúčastnil výšlapu organizovaného přes Miu, kde kromě lidí, které už znám z dřívějška, jsem poznal pár nových, a to i přesto, že jsem se od skupiny odpojil kvůli své závislosti na Horobraní🤭.
V Chlebovicích se nás sešlo hodně a dnešním cílem bylo opékání buřtů (v mém případě samozřejmě vege verze) a prvomájové políbení pod třešní. Holt asi z důvodu mého odpojení od skupiny jsem někde minul třešeň a pak v důsledku zůstal nepolíbený a nejspíš uschnu😂.
Místo toho díky tomu, že počasí bylo vynikající😍jsem aspoň nasbíral vitamin D a 6 vrcholů.
Měl jsem v plánu se odpojit už na začátku, ale nějak mě pohltil dav a na první vrchol 🏔️Ostružná (616 m) jsem se musel vrátit z druhé strany. Vrchol sice žádné výhledy nenabízel, ale cesta k němu byla nádherná😍.
Vrcholová tyč je tu v jiném místě než ukazuje mapa, ale nevadí - hlavně, že tady je.
Ze začátku to byl dost stoupák, ale k samotnému vrcholu, už to bylo na pohodu.
Vrátil jsem se na rozcestí, kde jsem chvilku hledal ten správný směr, protože mým dalším bodem na mapě byl 🏔️Bačův kopec (498 m) a stejně jako na předchozí jsem nešel značenou stezkou, tedy chvíli ano, ale pak jsem musel kontrolovat mapu abych neminul tu správnou odbočku.
Že to byl dneska skvělý nápad, jsem zjistil ještě než jsem k tomu vrcholu došel.
Vrchol 🏔️Bačův kopec (498 m) také příjemné místo, ale nezdržoval jsem se nad dobu nezbytně nutnou, abych nepřišel o milou společnost těch, kteří jsou někde přede mnou.
Vrcholový kámen ani tyč jsem nenašel, ale kompas ukazoval, že vrchol je někde tady.
Na vrcholu 🏔️Kubánkov (660 m) jsem doufal, že se mi podaří dohnat aspoň ty pomalejší, ale nikoliv, tak jsem ještě přidal do tempa.
Tady už jsem šel po značené turistické stezce, ale na 🏔️Holý vrch (631 m) jsem na chvíli musel odbočit.
I když byl terén hustě zarostlý, tak přece jen docela příjemné místo.
Pěšinka běžela souvisle, zdálo se v těsné blízkosti turistické stezky, ale zkratka nebyla možná.Navrať zpět nebyl až tak daleko, ani ne 200 metrů, a kdo ví vlastně jestli se ten kopec nedá pípnout z té turistické trasy🤔. Několik set metrů dál na trase jsem narazil na památník nějaké blízké kamarádky.
K dalšímu vrcholu 🏔️Kabátice (601 m) jsem opět sešel ze značené ale předtím, jsem se zbavil bundy, protože teplota rostla a přede mnou byl (snad) poslední stoupák.
Šlápnutí na vrcholový kámen je něco jako podpis "Byl jsem tady".
Vrchol rozhodně stojí za to vylézt.
Konečně v cíli u rozhledny🏔️Panorama (539 m), kde jsem ke skupině dorazil asi s hodinovým skluzem a to jsem si myslel, že je někdy cestou dohoním. Mělo to ale svou výhodu, nebo dokonce rovnou dvě: nemusel jsem tlačit u ohně, abych si něco opekl😄, protože skoro všichni už měli snědeno a já vlastně přišel na hotové ohniště, ke kterému jsem tentokrát nepřiložil ruku k dílu🤭.
Schody nahoru jsem nepočítal, ale párkrát jsem musel zastavit, protože moje plíce opět nestíhaly, ale ty výhledy za to fakt stály.
Mezitím naši skupinu střídala u ohniště jiná skupina.
Strávili jsme tady společně pohodový čas bez spěchu, ale přece jen přišel čas vyrazit zpět k autům.
Na cestě jsme potkali překrásnou salamandru,
která dokonce slyšela na povel "Stůj!"
Jenže nebyla až tak moc vycvičená, protože v tom nejméně čekaném momentě se rozhodla skočit směrem k mému displeji, přes který jsem na ni zrovna koukal se záměrem pořídit další fotku, tak si dokážete představit moji reakci. To bylo smíchu, velký chlap se bojí malého mloka😂.
Vrátili jsme se na cestu kudy jsme vyšli na začátku a až teď jsem si všiml pěkné chatky. Předtím jsem byl asi příliš zaneprázdněný konverzací než sledováním okolí.
U aut jsme jako obvykle zjistili, že teto skvělé společnosti nám bylo málo, tak jsme se ještě prošli k Chlebovjance, kde kdyby ne znalost některých účastníků o tom místě, tak by mě v životě nenapadlo vlézt do areálu nějaké firmy s tím, že se tam nachází kavárna s velikým výběrem skvělé kávy a spoustou dalších dobrot.
15km trasa, 6 vrcholů, nádherné panorama, skvělá společnost... je snad ještě něco, co by mi v tom dni chybělo?
Nečekaně nechybí v tom příběhu ani motorka jednoho z účastníků.
Zapsaná trasa mi nabídla (první, co mě napadlo) kytaru.
Méně zajímavý tvar nabídla Vystřihovánka, ale hlavně, že opět necíleně mám další k výzvě.
Myslím, že k úplné spokojenosti můžu přidat docela pěkné tempo💪.
To vše tak nějak nahradí to, že neproběhlo líbání pod třešní, ale pokud chcete můžete mi poslat nějaký virtuální😘. Tak někdy zase příště.
Stejný příběh najdete rovněž na webu Horobraní.

0 Komentarze
Twój komentarz jest dla mnie bardzo ważny. Dziękuję.