Velký a Malý Javorník

Někteří říkali, že bude vedro a že v takovém počasí nikam nejdou. Nejsem žádný odborník, ale za tu dobu, co žiju - a hlavně chodím na hory - už jsem něco vypozoroval. A tak jsem v plné víře, že bude „jen 32 stupňů", vyrazil spolu s dalšími odvážlivci na Velký Javorník. Ten beskydský, ne ten jeho jmenovec z Javorníků, i když tam chci někdy taky😉.

Den předtím mi došlo, že mi chybí dvě písmena do tajenky: I a Ř. Tak mě napadlo, že spojím to s výjezdem a naplánoval si to takticky - jedno tam, druhé zpět. Kvůli vrcholu ⛰️Ignácova hora (323 m) jsem si tedy udělal nějakých dvacet kilometrů navíc a místo toho, abych jel rovnou do Frenštátu pod Radhoštěm, jsem zajel do Nového Jičína🤭. Když musíš, tak musíš😀.

Samotná kóta sice nebyla v tom krásném místě u skály, ale výhled odsud za tu návštěvu rozhodně stál.

Sešli jsme se na parkovišti v Horečkách a kamarád jen tak mimochodem poznamenal, že chodí na hory často a s různými lidmi - a pokaždé jsem tam já😂. První na trase, respektive u trasy, byl vrchol Vlčina, ale tentokrát jsem se rozhodl odbíhat na vrcholy až cestou zpět.

Počasí zatím podle předpovědi tak akorát, ale vzhledem k náročnému stoupání jsem se potil tak jako tak🥵.

⛰️Velký Javorník (918 m) jsem letos navštívil poprvé v březnu, a když přišel tento návrh od Niky, ani vteřinu jsem neváhal - tentokrát ho totiž uvidím úplně v jiném počasí. V březnu jsem byl asi pět metrů od chaty, když jsem ji teprve spatřil přes tu mlhu.

Rozhlednu jsme navštívili až po občerstvení v chatě, kde mě překvapili batátovým krémem😲😍.

Aby náš dnešní výšlap nebyl příliš krátký 😉, byli jsme už předem domluvení, že to vezmeme ještě přes Malý Javorník.

Tuhle budovu jsem fotil jen proto, že ta barva jeřabiny byla tak výrazná, že nešlo kolem ní projít jen tak. A jako obvykle fotka vůbec neodráží to, co mi příroda na výletech dopřává.

Po zapsání vrcholu ⛰️Malý Javorník (839 m) a pořízení několika krásných fotek jsme se rozhodli prozkoumat pěšinku z vrcholu, která na mapě vůbec neexistuje - ale na leteckém náhledu tam něco bylo, co vypadalo, že bychom se možná nemuseli vracet.

Ze začátku to vypadalo slibně, ale už dříve při pohledu směrem od Velkého Javorníku bylo jasné, že závěrečný úsek bude až příliš strmý. A teď se to jen potvrdilo - množství větví a dalších překážek ukrytých v trávě nás nakonec přesvědčilo, že bude lepší to otočit zpět.

Cesta tam končí, ale rozhodně stojí za to tam zajít kvůli výhledům🤩 - na Velký Javorník, Radhošť s Lysou horou a Ondřejník se Skalkou.

Úspěšně jsme se přes pár zatáček a skrytou pěšinku vrátili na zelenou stezku, kterou jsme šli na Velký Javorník, a na jejím konci stojí ten krásně děravý strom.

Jak už určitě víte, spousta horobraníků skoro vždy hledá na vrcholu kámen nebo jiné označení.
Vrchol ⛰️Na Stašku (610 m) třeba nenabízí žádný výhled, ale zato má hned tři kameny.

⛰️Vlčina (532 m) žádné označení nemá.

Když jsem tady byl v zimě, tehdy jsem si ani nemohl všimnout, že je tu pár zvířecích památníků.

Pro ⛰️Řehákův kopec (486 m) jsem tentokrát nemusel měnit trasu ani dělat kilometry navíc. Od místa, kde jsem teď zaparkoval, apka ukazuje asi 250 metrů, takže jdu podle kompasu… ale pořád je něco špatně. Vlezu na louku a po chvilce pípám vrchol, ze kterého jsem to měl k autu asi padesát metrů😀. Kde se stala chyba?🤔

Tak nebo onak - dneska dohromady 6 vrcholů, takže další Vystřihovánka do sbírky a 1000 bodů za splněnou 2. úroveň tajenky.

Pomohl jsem jen těmi posledními dvěma písmeny, jinak se vyplnila sama. Jestli se do konce roku podaří i ta poslední třetí úroveň, tak jsem zvědavý. Jako vždy tomu budu pomáhat až ve chvíli, kdy bude skoro kompletní, bez toho, abych to nějak sledoval.

Aktivita necelých 15 kilometrů. A co ta teplota? Dopoledne to docela šlo, ale cestou dolů bylo nějak víc vedro🥵. Přitom Garmin uvádí pouhých 29 stupňů😀.