Toni je zpět?

---

kliknij na polską wersję

---

Toni je zpět? No... snad.

Těch návratů už několik bylo takže nic neslibuju☺️. Ne že bych úplně zmizel z povrchu psaní, a pokud sledujete sociální sítě, tak vidíte, že pořád něco a někde píšu, a samozřejmě jsou to příběhy z mých horských výšlapů. Nicméně jsem si vědom, že spousta lidí ty sociální sítě nemá, a tak nějak mi bylo pořád líto, že je zanedbávám.

Největší potíž byla samozřejmě v chybějícím čase, který je potřeba abych nějaký ten příspěvek napsal. Samotné psaní mi jde dost od ruky☺️, ale aby to nějak vypadalo k světu tak jsem upravoval fonty, fotky, vkládal odkazy a spoustu dalších "drobností", a času to dokázalo požírat hodně. Následně byl někdy průšvih v tom, že stačila malinká chybička v html kódu, který jsem často upravoval ručně, a úpravy trvaly ještě déle. Kdyby nebyl fakt, že taková chyba v kódu příspěvku skoro vždy ovlivňovala celkový vzhled blogu, tak bych to možná neřešil. Holt jsem v určitých věcech až přehnaně puntičkář☺️.

Před nějakou dobou jsem prohlásil, že budu buď psát nebo chodit, a že chození "bohužel" má u mě vyšší prioritu a tak blog mlčel. Teď mě najednou napadla myšlenka, že když sdílím příběh na fb tak proč ne na blogu? Tak jsem se rozhodl, že příběhy budou vypadat "stejně" jako na fb, takže bez úpravy fontů a bez odkazů k určitým místům. Co je horší, možná nebudu mít čas doplňovat seznamy obsahu, a doufám, že se v tom nějak najdete.

Další věc, kterou jsem řešil byly dvojjazyčné příspěvky. Ptal jsem se, které vám vyhovují víc, a v anketě odpovědělo 6 čtenářů, čehož si moc vážím🤩. I když výsledek hlasování byl 4:2 pro dvojjazyčný tak jsem se teď přece jen rozhodl že budou příspěvky zvlášť, a to ze stejného důvodu, který jsem zmínil výše: čas. Rozdělení stránky na dvě části má dost složitý kód a stačilo, že nějak zmizel nebo byl na navíc jen jeden znak a průšvih byl na světě. Na štěstí vždy jsem si dělal zálohy abych nemusel předělávat vše znova.

Přece jen jsem přišel na to, že důležitější než vzhled příspěvku je samotný obsah. Krom2 toho možná moc nepotěším své rodáky, ale český příběh bude vždy první, ale snad čekání nebude příliš dlouhé☺️. Důvod je jednoduchý: zaprvé většinu svých výletů šlapu v ČR, a zadruhé žiju tady víc než 20 let a čeština je jazykem, který používám rozhodně častěji.

Držte mi palce ať mi ten další návrat vydrží, a budu nesmírně rád, když necháte někde aspoň nějakou reakci.